- zamyšlení nad libovolným tématem, ale používáme vtip (lehký humor, ironie, nadsázka, satira)

- kratší než úvaha

- užívá různé jazykové prostředky (tři tečky, uvozovky, pořekadlo - něco, co oživí text)

- usmívám se právě, která je spíše k pláčí, než k smíchu

- můžeme použít i slova nespisování (hovorová slova, jednočlenné = krátké věty)

- záleží na tom, kdo to čte - optimista, pesimista, nevzdělaný, mladý,…

- původně vznikl jako novinářský útvar

- autor musí být vnímavý, psycholog

- ,,šmrncovnější úvaha"

- Autoři - Jan neruda (dílo Žerty hravé či dravé)

- - Karel Čapek

- - Rudolf Křesťan

- Varování - dávat pozor, odkud a od koho fejeton (třeba do školy) bereme - nevěřit ,,odborníkům" na internetu, spolehnout se na známé autory

- je to Stavovská inženýrská škola - byla založena roku 1707 v Praze jako první vysoká škola technického směru v Evropě. V budově, kterou získala roku 1786 po bývalém jezuitském semináři v Husově ulici č. 5 v Praze, sídlí pražské vysoké učení technické dodnes, od orku 1920 s názvem České vysoké učení technické.

Zdroj: knížka Praha známá i neznámá od Milady Motlové

- moderní básnický směr

- snaha vystihnout bezprostřední dojem, náladu, atmosféru

- hra světel a stínů (jasné a čisté barvy), zrakové a sluchové dojmy, tento styl potlačuje účast rozumu

- nejvíce tento směr zakotvil v malířství ( u nás Antonín Slavíček)

- směr vznikl v Paříži na výstavě podle Monetova obrazu Imprese.

- moderní básnický směr

- vznikl před 1. sv. válkou v Itálii

- zakladatelem byl italský básník Marinetty

- směr zdůrazňoval technickou civilizaci, snažil se zachytit svět v pohybu

- snaha vytvořit nové umění, narušovala staré básnické formy

- představitelé se snažili vytvářet básně z tvz.osvobozených slov - skládali nový básnický slovník, bez větné vázanosti

- umělecký směr

- vznikl před první světovou válkou

- dával přednost jednoduchým geometrickým tvarům

- název odvozen od slova kubus = krychle

- uplatnil se hlavně v malířství a v sochařství, v Praze však i v architektuře

- vznik na přelomu 19. a 20. století

- tento sloh ovlivnil celkové prostředí člověka - architekturu, výtvarné umění, běžně používané předměty

- český název = secese

- stavby - používal se kov, keramika, sklo, průčelí byla bohatě dekorována sochami, štukem, mozaikou a malbou, oblíbené byly balkóny, ozdobné mříže, různě tvarovaná okna a svítidla, též nápisy

-
oblé křivky, barevné plochy a motivy stylizovaných rostlin - dokonalé řemeslné zpracování použitých materiálů

- student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy

- jako živá pochodeň obětoval svůj život, aby vyjádřil odpor k okupaci Československa sovětskými vojsky (21. srpna 1968) a vzburcoval svědomí lidí smiřujících se s jejími následky

- upálil se 16. ledna 1969 na Václavském náměstí a 25. ledna zemřel

- bylo mu 21 let

- na zdi fakultní budovy je umístěna jeho pamětní deska

- leží velice blízko Starému židovskému hřbitovu a Pinkasově synagoze

- kdysi tu stál domek staroměstského kata

- stavba muzea - 1897 - 1900 - zřídil ji Josef Schulz

- budova zasahuje i na Palachovo náměstí, ale z větší části stojí v ulici 17. listopadu

- sbírky v muzeu - předměty ze všech druhů uměleckých řemesel a výroby od středověku po moderní dobu - nábytek, textilie, oděvy, kovové výrobky, měřící přístroje, plakáty, knižní vazby, fotografie a velmi cennou sbírku skla, porcelánu a keramiky

- v přízemí - knihovna

- výhled na Starý Židovský hřbitov

- patří k nejznámějším židovským pohřebištím na světě a k nejvíce navštěvovaným místům v Praze

- je za Uměleckoprůmyslovým muzeem mezi ulicemi U starého hřbitova a Širokou

- založen - v první polovině 15. století - pohřbívat se tu přestalo v 18. století

- je v něm 12 000 náhrobků

- leží tam dvě slavné osobnosti (Židovského města) - rabím Löw a starosta Mordechaj Maisel

- na náhrobcích - hebrejské nápisy a znaky - napovídají, kdo dotyčný byl a co dělal

- k náhrobkům se k vyjádření pocty místo květin kladou kamínky

- označováno za jednu z nejvlivnějších a nejstarších společností v Evropě

- o jeho existenci se začalo hovořit už na počátku 60-tých let 20. století v domovské zemi → v Anglii

- známe jej z knihy Svatá krev a svatý grál autorů Michaela Baigenta, Richarda Leigha a Henryho Lincolna, dále z filmu a knihy Šifra Mistra Leonarda

- údajně se na jeho seznamu objevil i Leonardo da Vinci, avšak tyto teorie jsou z 90% nepravdivé

- jednalo se o pseudozednářský či rytířský řád s jistými politickými ambicemi i a se značnou zákulisní mocí

- byli to strážci duchovních tajemství

- označeno za fiktivní, avšak někteří lidé jej považují za opravdové